Krov nad farou

Krov nad farou představuje netypické konstrukční řešení v rámci regionu a dle dosavadních znalostí i v rámci celé republiky. Konstrukce krovu je ukázkou hambalkové soustavy s jednou úrovní hambalků a podélným zavětrováním s nesymetrickými ondřejskými kříži plátovaných z vnější strany do roviny krokví. Trámy konstrukce krovu jsou ručně hraněné, spojované plátovými spoji jištěné dřevěnými kolíky. Atypičnost a rarita této konstrukce spočívá ve směsici provedení některých prvků barokní konstrukce a silné tradici tesařství ve vesnickém prostředí. Konstrukce je příkladem využití některých prvků šikmé stolice – diagonálního podélného ztužení ve formě ondřejských křížů bez šikmé stolice jako takové, a tedy nikoliv jako samostatné konstrukce s horní vaznicí pod rovinou krokví, nýbrž v redukované podobě přímo v rovině krokví. Jedná se tak o úsměvný pokus venkovského tesaře aplikovat něco z řádné barokní konstrukce ležaté stolice v podobě, jak se to provádělo na vesnických domech, kde právě dlouhé diagonály podélného ztužení (v podobě dlouhých latí někdy i ondřejského kříže) byly plátovány zvenčí do roviny krokví. Provedení krovu místním tesařem podporuje i fakt chybějících tesařských značek.

Do prostoru krovu je dodatečně vložena mladší samostatná konstrukce nesoucí podlahu půdního patra. Trámy nesoucí podlahová prkna jsou volně položené na horních vaznicích podélného zavětrování a podepřené trojicí stojatých stolic. 

Dendrochronologické datování dřevěných prvků určilo datum kácení dřeva použitého pro konstrukci krovu v zimě  roku 1709/10 a dřeva užitého pro vloženou konstrukci v zimě roku 1830/1831. Datování pomohlo přesně určit stáří krovu a zařadit netradiční konstrukci, která představuje regionální variantu barokního řešení zastřešení objektu inspirovanou jednoduchými variantami vesnických krovů a přicházející vyspělou konstrukcí ležaté stolice.

Zdroj: Mgr. Zuzana Vařeková, NPÚ, ú.o.p. v Pardubicích